LOVE-GFX // Version # 6 - Články

MOVED

Mon, 11 Aug 2008 19:46:32 +0200

Brácha, já se nudím 36. díl

Tue, 05 Aug 2008 13:00:06 +0200

Bill

Seděl jsem dole v kantýně a popíjel kafe. Přišla za mnou máma a na tváři měla ustaraný výraz. Posadila se naproti mně a sledovala mě. Ten její pohled mi byl nepříjemný, ale nechtěl jsem se na ni v tuhle chvíli ani podívat a dál míchal lžičkou kafe a snažil se tím nějak odreagovat.

"Bille nechceš mi říct vše co o tom víš?"

"nic nevím mami. Už jsem vám to řekl na pokoji. Nic nevím" zvýšil jsem trochu hlas

"ale Tom to ví, jsi jeho dvojče, ty to z něj můžeš vytáhnout" máma byla stále klidná. Divil jsem se, já být na jejím místě v téhle situaci, špatně bych to rozdýchával.

"já se v něm poslední dobou nevyznám. Nepoznávám ho. Někdy je v pohodě, jindy by mě nejraději zabil. Moc ulpěl na Amy. Chová se majetnicky."

"jak to teď myslíš?"

"jednou jsem přišel k ní do pokoje a byl tam Tom. Začal jsem se rozčilovat nad tím, že mu řekla, že je těhotná, protože jsme se domluvili, že to zatím budeme držet v tajnosti a Tom začal vyvádět." Řekl jsem a máma se zamyslela. Mě tohle poté začalo hned vrtat hlavou. Proč mu to jen vadilo? Začínám myslet i na to, že ti dva spolu něco měli nebo mají a při nejhorším za pár měsíců mít něco budou. Jen doufám, že to ne. Ale co si o tom mám sakra myslet, když mi Tom řekl, že ví kdo je otcem ale neřekne to? Ani Kendra to neví a to je Amyna nejlepší kamarádka. Proč to sakra ví jen Tom? Na tom něco bude, mezi nimi musí být něco víc než jen ta sourozenecká láska, v tom na 80% bude mnohem víc.

"Bille nechceš doufám…."

"říct, že mezi nimi něco je?" doplnil jsem ji a máma mi to jen odkývala. Zhluboka jsem se nadechl a zrovna se podíval na lžičku

"ne nechci."

"dobře. Pokud mi opravdu nechceš nic říct, já půjdu. Ale Bille nezapomeň, když budeš potřebovat s čímkoliv pomoci nebo poradit, přijď."

"díky"

Tom

Vyšel jsem od Amy z pokoje a na chodbě už seděl naštvaný Gordon. Proč jen se tváří jako kdyby měl být konec světa? Proč není šťastný, že jeho jediná dcera bude mít dítě, že bude dědečkem? Většinou tohle rodiče dělají! Jsou šťastní, že jejich milovaná dcera nebo syn budou mít děti a oni se stanou prarodiči. Proč to sakra tady neplatí? Docela by mě to zajímalo. Já byl sice v šoku, když jsem se to dozvěděl, ale jsem rád, docela. Neříkám, že jsem šťastný, ale je to krásný pocit vědět, že za pár měsíců se narodí něco, co jsem sám zplodil, samozřejmě s Amynou pomocí. Že budu mít dítě, že bude mít mojí krev a možná stejnou lásku k hudbě. Tohle je nepopsatelný a nepředstavitelný pocit do doby, kdy se v téhle situaci ocitnete. Proč jen on nemůže sdílet s námi tu radost? Proč sakra?! Ale myslím, že vím. Přece, Amy nemá maturitu, dodělanou školu. Gordon měl představu, že půjde ještě na vejšku a najednou se tohle dozví a zasáhne mu to do plánů. Jenže zapomněl na jednu podstatnou věc a to, že Amy je dospělá, měl by na to brát ohled. Už není malá holčička jaká byla, když se k nám před mnoha lety přistěhovali a později se stali členy naší rodiny. Už je dospělá, má svůj život, svůj rozum.

"Tome Kaulitzi! Rád bych tebou mluvil, můžeš na okamžik?" řekl. Když mě takhle oslovuje, není to dobré

"mluv"

"řekni mi, kdo je otcem toho děcka!"

"a můžu mít dříve otázečku? Proč nejsi rád, že budeš mít vnouče? Skoro každý by skákal do stropu radostí, div by neprorazil hlavou strop a střechu, ale ty ne? Ty se jen mračíš, nadáváš a nechceš o tom ani slyšet. Proč? Víš jak to Amy ubližuje? Měl by jsi stát při ní a ne ji to dělat ještě těžší!"

"jsem zvědavý jak by ses zachoval ty, když jsi tak chytrý."

"určitě rozumněji než ty! Taky jsem byl v šoku, ale podporuji ji v každém jejím rozhodnutí a budu držet při ní!"

"to nemusíš"

"ale já chci! Tuhle debatu bych rád ukončil, promiň" odsekl jsem a odešel jsem pryč. Procházel jsem nemocnicí a zlostí svíral ruku v pěst. Zašel jsem do kantýny na kafe a něco sníst. V rohu u stolku jsem zahlédl Billa. Hned jsem si šel k němu sednout. Nezvedl ke mně pohled, hypnotizoval hrnek s kafem a hrál si se lžičkou.

"spal jsi s ní?" řekl táhle a mě úplně zaskočila ta jeho otázka. S kým jsem to proboha měl spát?

"cože?"

"spal jsi s ní?" zvedl ke mně konečně pohled a moc příjemně nevypadal. Jeho výraz byl podobný tomu Gordonovému na chodbě

"s kým jsem měl spát? Víš moc dobře, že jsem spal s mnoho holkama, takže jak mám vědět kterou myslíš"

"Amy"

Pokračování příště….

Monisek

Aukce!!

Fri, 01 Aug 2008 19:48:31 +0200

Jen jsem vám chtěla říct, že Monishka založila blog, kde draží různé sbírky, plakáty a jiné. Dnes jsem se k ní na blog přidala i já s Evelyn. Každá tam má svoji sekci. takže pokud toužíte po nějakém plakátu vašich oblíbených star (převážně ze zahraničních časopisů) tak se tam určitě podívejte a možná si tam i něco najdete.

Já tam dávám do aukce vše z německých časopisů. Od září plánuji ještě něco většího než je aukce, ale zatím to ještě neprozradím. Pokud se to povede tak se máte možná i na co těšit.

Takže určitě nezapomeňte navštěvovat tenhle blog:

http://auction.blog.cz/

Linkin Park - Leave Out All The Rest

Mon, 28 Jul 2008 20:16:55 +0200

Já jsem blázen ale opravdu velkej. Všechno to začalo před 6 nebo 5 lety? Teď nevím přesně. On sem pravidelně každý rok na prázdniny jezdí z Čech kámošův bratranec. Strašně velkej fanda LP. V té době jsem od LP znala tak možná Numb a Breaking the Habit. Dovedete si přdstavit jaký je život měsíc s fanouškem. Prostě mě "nakazil". Sehnala jsem si prvně Meteoru, pak Hybrid Theory a tak to šlo dál dokud jsem neměla všechna "oficiální" alba. Jen Live in Texas chyběl a ten jsem nedávno stáhla. Před 3 lety mě ta mánie LP pustila. Přišli Tokio Hotel. Ty miluji nadále, je (Toma) a jejich hudbu. Ale právě 5. dubna 2008 jsme měli v Brně menší srazák fans TH. Kámoška řekla, že tu LP budou hrát a kdo tam půjde. Prve jsem si řekla "no, Linkini tu budou, seru na to....zůstanu doma". Vydrželo mi to týden a pak jsem dostala příšernou chuť jít na koncert a začala jsem je opět maximálně poslouchat, protože mě ta stará nemoc znovu chytla. Ne, že bych je těch 5-6 let neposlouchala. To ne, vždy jsem si je poslechla, ale ne tak moc jako když člověk nejprve poslouchá každý den jen právě je. Bude to skoro už dva měsíce po koncertě a mě ta doba ani nepřijde. Prostě Linkin Park byla moje startovací čára do světa hudby, přesněji rocku. Do té doby to bylo vše co hráli v hitparádách, TV charts atd. Od Linkinů jsem si prostě vytvořila svůj vlastní druh hudby, která se mi líbí a kterou prostě maximálně žeru. Miluju ROCK!

Oh, to byl takovej větší výkec a přitom jsem chtěla napsat tak 2-3 řádky a dát vám sem to video. Takže to nebudu prodlužovat a tady je klip na Leave Out All The Rest.

_{Jinak tyhle dva lovuju nejvíc. Přesněji - Chaz je na 1. místě}

water, flowers, doggy and sky

Mon, 28 Jul 2008 18:37:11 +0200

Buď jsem se zbláznila, nebo momentálně nemám žádnou fantazii na grafiku a tak raději fotím. Já už nevím. No prostě, tady je dalších 5 fotek, které jsem včera k večeru nafotila u babičky.

Tuhle jsem fotila z balkónu. Výhled na rybník a pomalu zapadající slunce. Jedinou tuhle fotografii jsem neupravovala, protože mi přijde, že to není nutné. Ona už je i tak krásná. Mě se líbí! Pouze jsem hodila copyright.

nová rubrika "music"

Mon, 28 Jul 2008 13:59:45 +0200

Už jsem o tom přemýšlela dříve, ale nikdy se mi nechtělo. Když jsem na tenhle blog dala nějakou music tak vždy do rubriky "about me (monisek)". Tak dnes jsem pro ni konečně udělala samostatnou rubriku. Najdete ji v sekci "miss". Snad už to bdue teď snažší a bdue v tom všem pořádek.

Layout #6

Sat, 26 Jul 2008 16:07:54 +0200

Už o tom designu víte od rána, ale teď jsem ho dokončila. Prve kde je navigace mělo být růžové pozadí stejné barvy jako barva odkazů a s bílým písmem, jenže se to nechtělo načítat. Vůbec to neuložilo co jsem zadala. Blbej blog. Nakonec jsem to musela udělat takhle. Z menu jsem dala pryč pouze tu navigaci, kterou máte nahoře. Jinak jsem tam místo toho zase přidala pár věcí. Zkusila jsem tyhle barvy, protože mi to přide takové víc letní. Nejdříve jsem chtěla jít fotit ven a z toho udělat design, jenže jsem byla trochu hrr a tak jsem použila fotku jedné "panenky". Vypadá opravdově, že? Jen ta hlava je pořádně vymakaná, jinak na tělu už šlo poznat, že je to panenka.

No, ale jako vždy. Budu se těšit na komentáře a hodnocení designu.

I_N_F_O_R_M_A_C_E

název: I´m not falling down.
rozlišení: 1280 x 1024
prohlížeč: Mozila Firefox, My Internet Browser, Internet Explorer, Opera
verze: 6.0
photos: deviantART.com

_preview

photos

Sat, 26 Jul 2008 15:54:27 +0200

Včera jsem fotila odpoledne z nudy. Takže je to takové...no....nevím. Ohodnoďte sami.

Brácha, já se nudím 35. díl

Sat, 26 Jul 2008 15:50:38 +0200

Tom

"tati?" probudila se Amy. Jakmile ji zaslechl, hned se vrátil k ní. Mě se ulevilo a šel jsem se posadit na židli, která byla na opačné straně postele než seděla máma.

"Amy musíme si vážně promluvit" řekl ji Gordon. Tohle nezavání ničím dobrým. Co Bill řekl? Co mu jenom řekl, že s ní potřebuje vážně mluvit. Amy na něj vystrašeně koukala a pak se podívala na mě. Jen jsem pokrčil rameny.

"Tome, prosím mohl by jsi odejít?" požádal mě. Jen jsem na něj vykulil oči a nechápal

"on nikam nepůjde!" řekla Amy nahlas a chytla mě za ruku. Nevěděl jsem, jak se teď zachovat, co říkat.

"no já….já…."

"tak zůstaneš. Chci vědět, zda je pravda, že jsi těhotná" vybalil na ni a já úplně ztuhnul. Tak o tomhle tady mluvil s Billem

"já? Už jsem ti to přece říkala, že nejsem!"

"nelži mi! Teď jsem slyšel pravý opak od jedné sestry"

"Amy řekni nám prosím pravdu, vždyť mi ti za to nic neuděláme" vložila se do toho máma. Ona vypadala, že je v pohodě, ale stačilo se podívat na Gordona a bylo poznat jak pění vzteky.

"ale já…"

"Amy přestaň lhát! Máme si nechat i proti tvé vůli udělat těhotenské testy, abychom to zjistili nebo nám to řekneš sama?"

"tak dobrá! Jsem těhotná! A co je na tom! Je to moje věc!" začala na ně dokola křičet. Já jen sklopil hlavu a začal s ní kroutit.

"kdo ti to udělal?" okamžitě jsem zbystřil a smutně se podíval na Amy

"ty to snad víš Tome?"

"já?" ukázal jsem na sebe a tvářil se strašně nechápavě

"jo ty. Tvůj bratr říkal, že se na jméno toho parchanta mám zeptat tebe!"

Amy

Táta úplně zuřil. Nadával a Simone ho musela pevně držet za ruku, aby něco nevyvedl. On je schopný mi jednu lisknout i na nemocničním lůžku.

"tati přestaň!" zakřičela jsem na něj a chtěla se zvednout, jenže to bolelo a tak jsem zůstala raději ležet.

"co?"

"neurážej ho! Ani nevíš kdo to je! Víš třeba co k němu cítím? Nevíš! Tak se prosím nenavážej do otce mého dítěte a tvého vnoučete!"

"budu se navážet do koho jen chci! Jak jsi mi mohla takhle lhát a jak můžeš toho hajzla ještě krýt?"

"odejdi! Odejděte všichni! Hned!!!" zakřičela jsem už hystericky a dívala se někam mimo, hlavně abych ani jednoho z nich neviděla.

"Amy…"

"odejdi tati!"

Táta jen nechápavě nad tím vším zakroutil hlavou, zvedl se a odešli. Tom chvíli seděl a nevěděl co má dělat. Potom se nakonec taky zvednul a odešel. Když jsem v pokoji zůstala sama, po tváři mi začínali stékat slzy, které jsem po celou dobu tak usilovně potlačovala. Nemohla jsem uvěřit, že vše se takhle vyhrotilo. Tady mám důkaz toho, že bylo dobře, že jsem jim to neřekla. Možná teď jsem to tím lhaním ještě zhoršila, ale ty reakce by byly stejné. Ale nejvíc mě štve, jak táta mluví o Tomovi. On sice neví, že otcem je Tom, ale jestli se to někdy dozví, tak tohle oproti tomu, co nastane byla procházka růžovým sadem.

"Am můžu?" nakouknul do pokoje Tom. Jen jsem kývla, protože jeho jediného v tenhle moment potřebuju. Vůbec nepotřebuji rodiče, ale Toma! On jediný chápe co se děje, on totiž ví, jaké to je být v téhle situaci.

"omlouvám se ze tátu…."

"pšššš…….nic neříkej" posadil se vedle mě a položil mi prst na rty, abych dál nemluvila

"nemusíš se za něj omlouvat. Co jsem si nadrobil, to sním. Já to zvládnu neboj…"

"ale i tak…."

"Amy, on neví, že se jedná o mě. Nikdy se to nedozví, tím pádem mě nijak ani neuráží."

"Tome co budeme dělat?"

"nevím, hlavně nesmíš o mě nic nikomu říct. Nikdo to vědět nesmí!"

"jo, nikomu to neřeknu"

"na chodbě to ze mě teď tahal ať mu řeknu, kdo to je. Před Billem jsem se prokecnul v tom, že vím kdo je otcem. Ale, že mu to v žádném případě nikdy neřeknu"

Pokračování příště….

Monisek

mění se design

Sat, 26 Jul 2008 08:58:20 +0200

Měním dnes design. Takže se nelekejte tomu, jak to zatím vypadá. Schválně jsem kvůli tomu vstávala v 7, jinak bych teď teprve vstávala. Prve to šlo, ale už hodinu se morduji s mottem, protože se mi nechce načítat celá ta navigace a nechtějí mi fungovat barvy. Přitom v adminu je vše v pořádku, jen blog si to nedokáže hned zaktualizovat na stránce. V mottu mají být odkazy bílé a ještě tam chybí jeden, který se nechce zobrat. V menu to potom upravím. Teď jedu makat, takže až se odpoledne vrátím, dodělám to. Doufám, že už to blog vše zveřejní. Pokud ne tak mě to nasere a já se na vše vyseru, protože tohle mě s blogem opravdu nebaví :/

Brácha, já se nudím 34. díl

Thu, 24 Jul 2008 17:26:27 +0200

Bill

Ráno nám volali z nemocnice, že u nich je Amy abychom co nejdříve přijeli, že potřebují s rodiči mluvit. Hned jsme tam vyrazili.

"Tome! Tome! Probuď se!" třásla s Tomem máma na chodbě v nemocnici, protože usnul

"co?" pomalu otvíral oči, ale nejraději by spal. Když nás uviděl, rychle vyskočil na nohy a vystrašeně nás sledoval

"vypadáš, jako kdybys spatřil ducha" zasmál jsem se, nedalo mi to, v ten moment mi to tak připadalo

"co tady děláte?" vyjel na nás, ani neřekl ´ahoj´ nic, jen ho zajímalo, co tu děláme. Mě by to celkem taky zajímalo, proto se ho musím zeptat až budeme o samotě.

"volali nám ať přijedeme" řekl mu Gordon a stisknul mámě pevně ruku

"a…co po vás chtěli?"

"jen nám říct, co Amy je"

"a co řekli?"

"že je to asi nějaká viróza, ale, že je štěstí, že jsi ji sem přivezl hned." Řekl mu a Tom si úplně oddechl. Nějak si myslím, že to kvůli viróze není a Tom to moc dobře ví, ale nějak ukecal doktora.

"nechcete jít za Amy? Potřebuji s Tomem mluvit - sám" otočil jsem se na mámu s Gordonem, jen mi to odkývali a šli za Amy. Já se posadil naproti Tomovi a sledoval ho. On pořád stál a nevěděl co teď. Chudák, určitě se mu v hlavě honí tolik věcí, ale neví kterou z nich si pro tenhle okamžik vybrat.

"že to žádná viróza není?"

"proč by neměla být?"

"Tome, já vím co s ní je. Jen chci vědět, zda mé tušení bylo správné"

"jo bylo. Stačí?"

"je to vážné?" zeptal jsem se už se strachem v hlasu

"málem o něj přišla" řekl a konečně si sednul vedle mě. Hlavu vložil do dlaní a opřel se lokty o kolena.

"hlavní je, že je v pořádku. Tome, vím, že teď se to nehodí, ale už je čas. Víš, kdo je otcem toho mrňouse?"

"Vím, a myslíš, že ti to řeknu? Na to zapomeň" vyjel na mě. Dost mě to zaskočilo. Co mu přelítlo přes nos? Stačilo říct, že ví, ale nemůže říct.

"no tak promiň. Já jdu za Amy. Ty se tu uklidni a pak přijď" zvedl jsem se a odešel.

Amy spala a máma s Gordonem seděli vedle postele. Když jsem vešel, jen se na mě lehce a nuceně usmáli a zase sledovali Amy. Byla u ní zrovna sestra a kontrolovala jestli je vše na těch přístrojích kde je napojená v pořádku.

"buďte rádi, že je aspoň to malé v pořádku" řekla, když odcházela a já na sucho polkl. Máma se Gordonem ji jen s otevřenou pusou sledovali jak odchází a nebyli schopni ani hlásky. Hned se přísně podívali na mě a pochopil jsem, že teď jsem ve špatný čas na špatném místě. Pomalu jsem začal couvat, že raději zmizím.

"o to se ani nesnaž mladej!" řekl přísně Gordon, vstal a šel ke mně

"já- vzpomněl jsem si, že jsem chtěl jít pro pití. Strašně mi vyschlo v krku"

"nechceš nám říct, co se tu děje? Jak to ta sestra myslela?"

"já nevím. Možná se spletla a chtěla říct, že Amy je v pořádku. Určitě někde vedle leží těhotná holka no"

"ona věděla až moc dobře co říká. Bille nelži mi!" řekl přísně a vypadal dost naštvaně, že mi naháněl až hrůzu. Sakra co teď? Mám mu to říct, že jeho jedinou dcerušku někdo zbouchnul a ona nám nechce říct kdo? By mě zabil, roztrhal na milion kousíčků, slepil dohromady a mučil by mě dokud bych mu neřekl vše co vím. Ale to by ze mě nedostal, protože já to nevím, takže bych stejně skončil na hřbitově, přinejlepším.

Tom

Blbec ten brácha. Proč se do toho sere? Proč to nenechá plavat a nevěří raději doktorovi? On prostě do všeho musí strkat nos a rýpat se v tom. Zvedl jsem se a šel za nimi na pokoj. Když jsem vešel, zahlédl jsem Billa a Gordona těsně u sebe, jako kdybych je vyrušil z nějakého vážného rozhovoru. Co se tu dělo?

"zeptej se ho!" ukázal na mě Bill a rychle se kolem mě klidil z pokoje. Gordon šel tentokrát ke mně a už se chystal něco říct, ale…

Pokračování příště…..

Monisek

zabit mě je málo

Wed, 23 Jul 2008 15:32:33 +0200

A ten název článku myslím opravdu vážně. Kolik dní jsem tu sem nic nedala? Ani nevím, raději to nepočítám, ale hodně. Aspoň ten týden. No jo. Hodně se toho za týden stalo. Ve čtvrtek jsem byla na povinném rodinném výletě celý den, z toho jsem se v sobotu osypala. Horečka a zimce jak sviňa. Od neděle bolesti břicha. Už nikdy nebude jest nikde hambáča s drůbežím masem. Nikdy! Hambáča jen v mekáču, nikde jinde!!! Z tama mi zle nikdy nebylo xD

Takže si vemte, dkyž mi je špatně a jsem, dá se říct, "nemocná", že se mi do ničeho nechce. Sice na PC jsem, ale jen na icq a myspace. Nic jiného. Prostě na to nemám sílu a o grafice ani nemluvím. Na ni musí být nálada a ne se do ni nutit. Momentálně na ni náladu nemám, takže envím kdy ji přidám.

Ale z té mé neaktivity jde vidět pokles na blogu. Nechodíte sem - proč taky, nic nového tu nenajdete :-( - a komentáře se u článku objeví po dlouhé době. Já neobíhám blogy co mám spřátelené a nepíšu tam komentáře. Na tyhle způsoby nejsem zvyklá. Chodím a komentuji některé SB a jinak jsem na stránkách (zahraniční weby), které v SB nejsou. Takže ty komentáře jsou jen na vás, jak se vám chce a jak vy mi chcete udělat radost a jak máte tenhle blog v oblibě.

Já se dál vykecávat nebudu, mám ještě plno práce. Aspoň pro vás mám 3 fotky (výběr asi z 20). Aspoň něco, když ne už grafika :/

sry za případné překlepy, nečetla jsem to už po sobě.

Brácha, já se nudím 33. díl

Sun, 20 Jul 2008 19:36:37 +0200

O pár dní později

Amy

Probudila jsem se s strašnými bolestmi břicha. Okamžitě jsem se posadila a položila si ruku na břichu. Měla jsem takový špatný pocit, že něco není v pořádku. Tohle se mi nelíbí. Takové strašné bolesti! Pokoušela jsem se zvednout a jít hned za Tomem, ale nešlo to, ta bolest byla silnější než já sama. Po tváři mi už začaly stékat slzy a začínala jsem myslet už na to nejhorší a to - potrat.

Nevěděla jsem co dělat, mobil jsem měla na stolku, který je metr od postele. Ale nedosáhnu na něj. Strašně to bolí a křičet nechci. Nesmím. Vzbudila bych celý dům a naši by zjistili, že jsem těhotná! To se dozvědět zatím nesmí. Ještě jsem s Tomem nevymyslela nic, jak to bude dál. Musím si poradit teď sama. Musím se k tomu mobilu dostat. Pomalu jsem se posouvala na kraj postele a pak se postavila na nohy. Udělala jsem dva kroky a bolestí jsem šla k zemi. Propukla jsem v pláč, ta bolest byla nesnesitelná. Ke stolku jsem se už doplazila a když jsem si vzala mobil, lehla jsem si na zem a schoulila se do klubíčka. Vytočila jsem okamžitě Tomovo číslo a čekala dokud to nezvedne….

"halo?" řekl celý rozespalý

"Tome! prosím přijď, prosím! Bojím se o naše dítě" řekla jsem mu v pláči

"cože? Kde jsi?" vyjel hned a zněl strašně ustaraně

"u sebe v pokoji" řekla jsem a položila to, protože jsem neměla už sílu

Během okamžiku Tom vletěl ke mně do pokoje. Hned si klekl na zem ke mně a vzal si mě do náruče.

"Amy co se děje? Co ti je?"

"strašně to bolí! Já o něj nechci přijít! Prosím! Odvez mě do nemocnice!" prosila jsem ho, protože ta bolest…..bylo to něco nesnesitelného. Tom dlouho už nerozmýšlel, vzal mě do náruče a nesl k sobě do pokoje. Tam mě posadil na postel, vzal si klíčky od auta, mě přes ramena přehodil mikinu, oblékl se rychle a znovu mě vzal do náruče a odnášel z domu pryč do auta.

Když jsme přijeli do nemocnice, vzal si mě na starost hned první doktor, kterého jsme potkali. Odvezli mě někam dozadu, nevím kam. Dřív mě uspali.

Tom

"vy jste její přítel?" přišla za mnou sestřička

"ne, já jsem bratr"

"pojďte semnou. Pan doktor s vámi chce mluvit" řekla a já se začal bát toho, co mi chce říct. Hned jsem se zvedl a šel s ní za doktorem.

"dobrý večer, já jsem doktor Schindler" představil se mi u sebe v kanceláři

"dobrý, Tom Kaulitz"

"posaďte se" pobídl mě. Raději jsem si sedl, protože už jsem nevěděl, zda bych špatnou zprávu vůbec ustál.

"slečna Kaulitzová je jak jistě víte těhotná. Bohužel má rizikové těhotenství. Přijeli jste včas. Kdyby jste tu byli o pár minut později, mohla o dítě přijít" řekl vážně a mě se ulevilo, že jsou oba v pořádku

"ani nevíte, jak jsem si teď oddechl. To, to si ji teď tu budete muset nechat?"

"ano. Dnes si ji tu necháme na pozorování a ještě další dva dny. Potřebujeme mít jistotu"

"udělejte vše aby byli oba v pořádku. Ať to stojí co to stojí!" řekl jsem mu a doktor mi jen přikývl

"a prosím vás - mohl by jste rodičům když tak říct, že tu je třeba s nějakou virózou? Neříkejte jim, že je těhotná! Amy jim to zatím nechce říct. Prosím"

"nevím pane Kaulitz. Tohle by rodiče měli vědět, hlavně v téhle situaci"

"moc vás prosím. Amy je dospělá, snad má právo a to jim to říct až sama uzná za vhodné" podíval jsem se na něj smutně

"bohužel…."

"a kdybych vám zaplatil? Řekněte si cenu! Jakou chcete! Zaplatím každou rozumnou sumu odpovídající téhle situaci!"

"promiňte, ale s tímhle u mě neobstojíte"

"moc se omlouvám, ale….chápejte mě! Jsem bezradný! Rodiče to ještě vědět nesmí!"

"a mohu vědět proč??"

"je to komplikované, budou chtít znát jméno otce to vědět nikdy nesmí….nikdy" sklopil jsem hlavu

"vy jim doufám nejste!"

"mohl bych být! Je to moje nevlastní sestra…..ale, ne- nejsem!"

"vyhovím vám. Ale je to pro případ na vás. Pokud to praskne, ponesete za to následky vy!"

"já už je nesu i tak a ponesu až do konce života!"

Pokračování příště….

Monisek

What´s new? [15.07.08]

Tue, 15 Jul 2008 16:10:42 +0200

Tento týden není nějak můj dobrej na grafiku. Venku je hnusně a mě se nechce nic dělat. Ve foťáku mám pár fotek, které jsem nafotila v pátek, ale dám je sem až jich bude více a upravovat se mi teď taky nechce. Včera jsem začala s jedním designem a dnes ho doděla. Byl to jakoby design pro kámošku k narozkám, takže jsem ho udělat musela.

+ 1 design č. 10

Rejža je úchyl 7. díl

Tue, 15 Jul 2008 15:50:33 +0200

Bill

"to ti ho má snad nandat přes kalhoty brácha?" vyjel brácha

"no to ne, ale nikdo tady neříkal, že budu muset ukázat svojí chloubu"

"a máš ho tam vůbec?" rýpla si Svenja, to je asi za to jak jsem si jí odtáhnul a řekl si to co si o ní myslím, že je jako dřevo.

"Bille, nedělej drahoty a koukej makat"

"ne na tohle vám kašlu!"

"máš snad strach?" zeptala se pobaveně Svenja

"mám strach z toho, že mi ho ukousneš, protože si nejsi ničím jistá" vstal jsem a šel od ní pryč.

"brácha to nám nemůžeš udělat, koho mám teď sehnat místo tebe"

"nevím a je mi to jedno, třeba si tam s ní hrej ty, ale bacha ať ti ho neukousne"

"jsi debil" syknul na mě Tom, raději jsem jenom zakroutil nad tímto hlavou a odešel pryč.

Hanna

"no tak to je skvělý" pronesla jsem

"jsem říkala, že je to panic a když už neví co, tak couvne" broukla Sven

"já se mu nedivím, že utekl…protože fakt hrozí že by si mu ho opravdu ukousla"

"hahaha fakt směšný" řekla

Jenom jsem se podívala na Toma a hypnotizovala jsem ho co se bude dít.

"máš v záloze nějakého jiného herce?" rejpla jsem si

"nemám" sykl

"to si ho má Svenja hrát sama nebo co?"

"ne, budu ho hrát já"

"hm, skvělý takže já to mám celý natáčet a ještě vás hlídat aby jste si to nerozdaly přímo na placce co?"

"nějak tak" ušklíbnul se Tom a už se hnal ke Svenji. To mi tady ještě scházelo, Tom je schopný jí ošukat i přede mnou. Ale pochybují, že mu Svenja dá, ona se dělá jaká není kurva přitom by neuspokojila ani křečka. Jestli zítra potkám ve škole tu profesorku ze sexuální výchovy, vlastnoručně jí zabiji, že to zrovna dala mě a Tomovi na starost.

"hele vy dva, neruším?" zeptala jsem se, když jsem viděla, jak se ti dva k sobě mají

"co chceš?" vyjel na mě Tom a nejraději by mě zabil za to, že ho vyrušuji v tak důležité chvíli

"kam mohl jít Bill? Já se totiž nehodlám smířit s tím, že ty budeš dělat režiséra i herce. To prostě ne!"

"zkus to u něj v pokoji" odsekl a zase se otočil k té kurvě

"ehm" odkašlala jsem si

"co zase?" otočil se ke mně znovu

"a cestu mi nechceš říct? Nebo mi na krabičku od kondomu napiš mapu abych tam trefila. Já váš dům totiž neznám!" zakřičela jsem na něj, protože mě už vytáčel. Ale strašně. Svenja se mu tam motala kolem krku.

"rovně a doprava. Jeho dveře poznáš….." odseknul a věnoval se zase jí. Jen jsem nad těma dvěma zakroutila hlavou a šla tedy hledat toho Billa.

Prošla jsem celý dům, skoro. Vrchní patro. Chodila jsem po chodbě a koukala na dveře. Když jsem došla k jedněm, které vypadaly jako jeho, zaklepala jsem na ně a čekala na odpověď. Nikdo se neozýval a tak jsem zaklepala znovu a vešla. Bill ležel na své posteli se sluchátky na uších a hrál si s mobilem. Přišla jsem k jeho posteli a postavila se před ní. Bill pomalu zvedal hlavu. Měřil si mě od pasu až nahoru se zvednutým obočím. Sundal si sluchátka a nechápavě na mě koukal.

"co tu děláš?" řekl chladně až mě to zaskočilo. Myslela jsem, že mě nesnáší jen jeden Kaulitz. Netušila jsem, že by Bill mohl být stejný jako jeho vygumovaný bratr

"promluvit si"

"nekecej. Určitě tě Tom vyhodil, protože si to s ní chce rozdat a ty jim překážíš"

"ne, přišla jsem se tě zeptat, jestli sis to nerozmyslel"

"a co jako? To, že se tam mám svléknout na kameru a nechat si ho ohrabávat od ní? Ne díky! To raději za ten projekt dostanu za 5!"

"Bille!"

"žádný Bille Hanno! Neříkala jsi nic o tom, že to budu muset dělat. Kdybych to věděl tak bych nikdy nekývl. Myslel jsem, že ho budete navlíkat na banán nebo okurek a ne na mě!"

"hlavně, že kdysi ti to nevadilo!" vyjela jsem na něj. Vím, že jsme se domluvili, že o tomhle mluvit nikdy nebudeme, že to zůstane jen mezi námi dvěma, ale vyprovokoval mě.

"nevytahuj to holka! To je staré, navíc jsme se na něčem domluvili!"

"jo domluvili brouku, ale ty teď děláš caviky, přitom nemáš důvod. Za nic se nemáš co stydět!" vlezla jsem si za ním na postel a sedla si těsně vedle něj

"Hanno přestaň!"

"fajn! Jen jsem si chtěla zachránit krk, tak, jak jsem ti ho zachránila já kdysi! Ale jak chceš! Už vím, jaký je na tebe spoleh! Nazdar zbabělče!" zvedla jsem se a s prásknutím dveří jsem odešla zpátky do pokoje, kde se válel Tom se Svenjou.

Pokračování příště….

Monishka & Monisek

Brácha, já se nudím 32. díl

Sat, 12 Jul 2008 17:00:00 +0200

Bill

"Bille!" okřikla mě Kendra a posadila se mi na klín a ruce mi dala kolem krku.

"dobře, už toho nechám"

"no vidíš, ani to nebolelo viď?" zasmála se a políbila mě.

Polibky jsem ji vracel. Chytl jsem si ji za zadek, nadzvednul a posadil si ji na sebe obkročmo. Kendra kolem mě hned omotala nohy. Zvedl jsem se, chytl ji znovu na zadku a odcházel s ní po schodech nahoru do jejího pokoje. V líbání jsme nepřestávali. Rozvalil jsem dveře od pokoje a položil ji na její postel. Hned jsem si na ni lehnul a svými rty zkoumal každou skulinku jejího těla. Odhrnul jsem ji vlasy z krku a přisál se svými rty na její krk.

Kendra mě jen lehce odtrhla ze svého krku, chytla mi hlavu a začala mě líbat na rty. Naše jazyky se proplétaly a já rukama začal šmátrat po lepu od její sukně. Když jsem ji nahmatal, chytl jsem její lem a stahoval dolů. Kendra lehce nadzvedla zadeček, aby to šlo lépe a znovu ho položila na postel. Klekl jsem si a sundal ze sebe rychle tričko. Kendra udělala to stejné. Znovu jsem se vrátil k jejímu tělu a líbal jsem ji na hrudníku a prsty zajel pod ramínky od podprsenky a lehce stál dolů. Rukama jsem obeplul její prsa a rozepnul podprsenku, který se rozepíná vepředu. Jazykem jsem kroužil kolem jejich bradavek a občas je lehce stisknul mezi rty. Kendra je slastně sykla a nehty se zaryla do prostěradla. Posunoval jsem se níže a jazykem jsem ji dělal vlhkou čáru až k pipíku. Tak jsem se znovu zastavil a kroužil špičkou jazyka kolen něj. Kendra už stahovala samým vzrušením břicho a tiše vzdychala. Narazil jsem až na lem jejich kalhotek. Líbal jsem ji přes ně a pomalu stahoval dolů. Projížděl jsem s nimi až úplně dolů a přitom rukama projížděl po jejich nohou. Když jsem ji je sundal, vzal jsem její nohu a začal jsem ji sázet polibky od špičky prstů až po stehna až k jejím rtům. Kendra automaticky dala nohy od sebe, chytla mě na zádech a přitlačila si mě k sobě. V boxerkách jsem začínal mít plno a tak jsem si je stáhnul dolů. Chtěl jsem už do kendry proniknout, jenže mě zadržela. Natáhla se ke stolku a z šuplíku vytáhla kondom. Posadila se, vzala si bolíček mezi zuby a pomalu ho rozdělala. Vytáhla ho ven, vzala si můj penis do ruky, párkrát po něm projela po celé jeho délce a nasadila na něj kondom. Chytla mě za ramena a stáhla mě zpátky dolů. Teď už mi nebránilo nic v tom, abych do ni vstoupil. Kendra jen sykla a pak začala hlasitě vzdychat. Moje přírazy byly zpočátku pomalé a naše vzdechy se stupňovaly. Lehce jsem se v ní pohyboval a přitom jsem ji rty dráždil na bradavkách. Kendra začala vzdychat více a mě to ještě více vzrušovalo a nutilo přidat na rychlosti. Přirážel jsem rychleji, protože jsem cítil, že to na mě už jde. Při posledním přírazu jsem slastí zakřičel a začal stříkat. Kendra se jen silněji kousla do rtu, zavřela pořádně oči a zaklonila hlavu. Oba jsme si vychutnávali ten pocit a nato i odeznívající orgasmus. Párkrát jsem se v ní ještě lehce pohnul a potom z ní vystoupil. Sundal jsme si kondom a hodil ho na podlahu a lehnul si vedle Kendry, která zhluboka dýchala a prsty kroužila kolem svých bradavek.

"chtěla by jsi ještě nebo co?" řekl jsem trochu udýchaně. Jen se ke mně otočila, skousla si ret a svůdně se usmála

"ty jsi jak na baterky. Nikdy se nevybyješ"

"baterky se ale vybýjí" řekla provokativně a lehla si na mě

"ale ne hned po prvním použití"

"však tohle není poprvé Billy"

"víš jak to myslím"

"ne - ne" řekla a začala mě znovu líbat.

Přelezla na mě a posadila se. Dlaněmi se zapřela o mou hruď a znovu na mě nasedla. Začala se na mě pohybovat hned rychle. Chytnul jsme ji za boky a urychloval její tempo. Hlasitě začala sténat, doslova křičet a stále zrychlovala. Nechal jsem ji, zaklonil hlavu, zavřel oči a užíval si to stejně jako ona. Nás musí být slyšet snad i na ulici. Se slastným zakřičením Kendra dosáhla opět orgasmu a hned na to i já. Slezla ze mě, lehla si vedle mě a tentokrát byla opravdu už vyřízená. Oddechovala a snažila se nalapat dech.

"stačí?" zeptal jsem se ji, protože tohle zažít znovu, asi bych už nepřežil

"ano" řekla stěží a dál nehybně ležela. Jen jsem se usmál, posadil se a začal pohledem hledat moje boxerky, které jsem někam odhodil. Když jsme je našel, zvedl jsem se a šel si pro ně. Oblékl jsem si je a odešel do kuchyně.

Nakoukl jsme do lednice a hledal něco k pití. Potřeboval jsem něco ledového, co by mě dokázalo zchladit, protože jsem byl strašně rozpálený. Vytáhl jsem si Ice Tea a vylezl si na linku a začal pomalu popíjet.

"Bille?" objevila se po chvilce Kendra mezi dveřmi a svůdně tam stála

"teď už ne" zasmál jsem se a ona taky

"ne, to nemyslím. Jde o něco jiného"

"povídej"

"naši se zítra vracejí domů. Budeme se muset scházet někde jinde" řekla a sklopila pohled

"v pořádku. To se zařídí" odkýval jsem to a poklepal na linku, abych ji naznačil, že má jít za mnou.

Pokračování příště….

Monisek

co člověk neudělá za peníze + moje naprosté vyčerpání

Sat, 12 Jul 2008 16:36:08 +0200

Takže od začátku, nebudu přeskakovat on by v tom byl docela slušnej madlajz potom . Jak jistě někteří z vás vědí, o sobotách chodím makat do kempu k tetě. Většinou uklidím a celkově nachystám pro další kempaře 3-4 chatky. Dneska jich bylo 5. To by až zas taková síla nebyla, měla jsem dělat 8 chatek. To bych umřela úplně. Dneska dopoledne tu bylo strašné teplo a ještě nahoře v chatkách kde jsou postele je malinkaté okýnko a strop je ten šikmej kvůli střeše a v některých se fakt musí jen po čtyřech a kleknout si a to se ještě mlátí do hlavy. Takže tam je dusno, moc čerstvý vzduch tam není a 4 madračky vedle sebe natěsno a to převlíct a povlíct povlečení. Nesnáším ty klasické prostěradla. To je hnusný to tam dávat, to pořádně ani nejde . Nejlepší jsou ty navlíkací, nevím jak se jim říká, ale to nevadí, vy určitě tušíte . Takové chatky jsem udělala 3 a v další řadě chatek 2. V té další řadě už je to lepší. Ty stropy jsou vyšší takže se dá stát, ale ohnutá, ale furt lepší než se plazit po kolenou. Po 5 chatkách v tom teplu jsem odpadla na baru a lila do sebe chlazenou minerálku, protože už jsem fakt nemohla. Pak mi tátova sestřenka přišla říct, že musím ještě něco.....to ani psát nebudu. Stačí, že to bylo naprosto odporné. Jsem myslela, že se pobleju, protože já to nesnáším ani doma a tak to nedělám. Máti si to uklízí sama. Na to nemám žaludek. Snad někteří z vás chápou o co tam šlo. Ale co, co člověk neudělá za peníze , že? Každá stovka se hodí a mě dvojnásob, protože budu na konci prázdnin měnit vše mé vydělané peníze a ty co dostanu k narozkám do eur, protože koruny mi budou opravdu k ničemu. Aspoň si budu moct před vánocemi koupit DVD, které snad vyjde, přímo v Retzu, ptž tady v Česku ho neseženu určo v obchodě a objednávat se mi nechce.

Když jsem teda vše tu odpornou práci navíc, za kterou jsem dostala zaplaceno udělala, znovu jsem vysílením padla na baru a musela si vzít Red Bull nebo bych doma šla rovnou spát. Takže mě to nějak - nakoplo a heh, jako vždy mi po Red Bullu hrabe. Můžete vidět na vlastní oči v tomhle článku. Normální člověk by nic tak dlouhého nepsal, protože by se mu nechtělo.

Já už to ukončím, jdu stahovat film. Včera jsem stáhla půlku tak dnes dotáhnu ten zbytek. FF vám sem dnes dám, nebojte, ale grafiku ne. Bohužel na ni mi Red Bull náladu nezpravil.

Brácha, já se nudím 31. díl

Fri, 11 Jul 2008 13:58:50 +0200

Amy

Znovu jsem zalezla do koupelny a zavřela se ve sprše. Pustila na sebe teplou vodu a stála tam. Chtěla jsem s uvolnit a pročistit si trochu hlavu. Nevím jestli jsem udělala správně. To, co se teď stalo s Tomem. Doufám, že jsem tu chybu neudělala a nebudu toho muset litovat. Litovat bych toho nechtěla a doufám, že ani nebudu. Snad si za pár let budu moct říct, že tohle byla správná volba. Pokud ne, asi si to neodpustím.

Zaslechla jsem klapnutí dveří a kroky. Věděla jsem, že je to Tom. Neotáčela jsem se a dál stála pod sprchou a dávala jsem si z obličeje vlasy dozadu. Tom otevřel sprchu a na těle se mi objevila husí kůže jak vevnitř začal proudit chladný vzduch. Chytl mě kolem pasu a pořádně přitáhl k sobě. Přivřela jsem oči a užívala si každého doteku jeho ruky, která směřovala z boků na břicho a začala ho hladit. Polibky si sázel na krku a na rameno.

"chci to dítě Amy. Chci i Tebe" pošeptal mi do ucha, otočil si mě prudce k sobě a začal líbat. Ruce jsem omotala kolem jeho krku a prsty mu jezdila ve dredech. Pomalu couval ze sprchy ven. Táhl mě k zemi na deku. Lehla jsem si na ni a Tom lehce na mě, aby mi a hlavně dítěti něco neudělal. Svými rty se ze rtů posunoval níže a níže. Laskal mě na celém těle. Když svým jazykem kroužil v mém klíně, lehce jsem se kousala do rtů a vzrušením se prohýbala. Znovu se začal posunovat nahoru, lehce mi roztáhnul nohy, které jsem hned na to omotala kolem jeho pasu. Když do mě pronikl, sykla jsem slastí a pevně se ho chytla za ramena. Přitáhl se ke mně blíž a líbal mě na krku a v dekoltu. Znovu vyhledal mé rty. Jeho přírazy se stupňovaly a byly silnější. Snažil se ke mně být něžný, ale nešlo to. Vždy byl i trochu drsný, ale mě to vůbec nevadilo. Právě naopak, dokázalo mě to rozproudit ještě více. Se slastným vykřiknutím jsme dosáhnuli oba orgasmu. Tom ze mě vystoupil a stále na mě ležel. Dívala jsem se mu do očí a setřela mu kapku potu, která mu stékala po tváři. V jeho očích bylo stále vidět tolik touhy, jako kdyby se mě nemohl nabažit s chtěl stále více.

Tom

Ležel jsem na ni a zhluboka dýchal. Chtěl jsem znovu, znovu jsem chtěl začít ten pocit, který prožívám jen s ní. Nedá se to ani popsat. Mohu na ni oči nechat. Znovu jsem se k ní sklonil a něžně ji políbil.

"nemáš hlad?" zeptal jsem se ji. Jen my to odkývala. Proto jsem se zvednul a podal ji ruku, aby se mohla postavit taky. Druhou rukou jsem hrábl po osušce a dal ji ju. Jen se usmála a zamotala se ho ní. Odešli jsme do pokoje a Amy si lehla na postel.

"a co si dáme?"

"nevím, výběr nechám na tobě"

"dobře" kývl jsem a šel k telefonu, abych zavolal na recepci a objednal něco k jídlu.

Bill

"Bille?" vykulila na mě Kendra oči, když otevřela dveře a uviděla mě před nimi stát

"můžu dál?"

"děje se snad něco? Nikdy si ke mně kolem 11 večer nepřišel sám od sebe, co tak náhlá změna?"

"nevíš co je s Amy?" řekl jsem a šel rovnou do obýváku

"krom toho, že je v tom, nevím co by s ní mělo být!"

"ty víš kdo je otcem, viď ano?"

"nevím. Tohle mi nechtěla říct. Myslela jsem, že to řekla aspoň tobě nebo Tomovi"

"mě nic a Tomovi podle toho co mi dneska řekl to taky neřekla"

"tak to nech plavat. Ona to řekne, až přijde ten vhodný čas

"no myslím, že už nastal. Dneska chtěla zavést do města, že prý s tebou má schůzky, což jsem ti vlastně říkal v telefonu. Nikdo mě nenapadá ke komu by mohla jít a byla u něj přes noc! Jedině s ním!" řekl jsem už nepříčetně a posadil se

"Bille uklidni se! Chováš se jak manžel, který má podezření, že ho žena podvádí!" začala se smát a sedla si vedle mě

"přestaň. Jsi jako Tom. Taky ze všeho máte jen srandu"

"tak to tak neber. Nic se ji nestane. Amy se o sebe umí postarat, o to se neboj. Kdyby něco, tak tobě nebo Tomovi zavolá"

"a co když ne? Co když ji někdo okrade a pak ji něco provedou?"

"Bille!" okřikla mě Kendra a posadila se mi na klín a ruce mi dala kolem krku.

"dobře, už toho nechám"

"no vidíš, ani to nebolelo viď?" zasmála se a políbila mě.

Pokračování příště….

Monisek

FF teď nebude....asi

Thu, 10 Jul 2008 13:57:12 +0200

Hoj lidi,

už dva dny se vám snažím zveřejnit další díl "Bráchy," jenže to nejde. Takové krátké články jako je tohle to my zveřjení bez problémů. Ale jakmile chci zveřejnit text o velikosti skoro dvou stránek ve wordu nebo ať už jen půlku stránky té ff, tak to nejde. Stránka se nedočte celá a zůstane mi bílo. Nevím co s tím je. Ani do článků co mám v rozepsaných to nejde vložit. Takže dokud mi to nepůjde, tak ff zatím nebude no

What´s new? [09.07.08]

Wed, 09 Jul 2008 17:34:57 +0200

Dneska jsem udělala grafiku aspoň ty avy, protože v posledním týdnu jsem nic nedělala tak aspoň něco. Avy jsou s Billem z TH a Walterem z Lost (IT kapela)

+ 3 icons