Bibi prober se! To není realita! 33. díl

16. května 2008 v 19:56 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
  • Bibi
U okna opět stála Billova postava.
"pojď blíž" promluvil. Se strachem jsem šla. Ani jsem netušila, proč. Něco mě tam táhlo. To něco bylo silnější než já. Postavila jsem se naproti Billovi.
"ty jsi přece mrtvý" řekla jsem slabounce. Okamžitě se ke mně otočil, chytl pevně za ramena.
"nejsem mrtvý! Připadám ti snad jako mrtvý? Nejsem mrtvý! Rozumíš? Nejsem!" začal na mě křičet a třást semnou. Nevěděla jsem čemu věřit. Mému srdci nebo očím? Pořád semnou třásl.

"a- ano. Rozumím" vykoktala jsem ze sebe. Hned na to mě pustil a já propukla v pláč. Billa to v ten moment nezajímalo. Posadil se na postel a ukázal rukou, abych se posadila vedle něj. Pomalu jsem šla k posteli a posadila se. Bill mě chytl za tvář a políbil.
* * * * * * * * * * * * * * * *
"mi-mi-miluji-miluji tě" vykoktal Bill a po tváři mu stekla slza.
"ne! To ne Bille! Ty budeš žít, neříkej mi sbohem, prosím!" měla jsem ho položeného hlavou v klíně a hladila ho po tváři.
"Bibi promiň, ale…… je mi zima" řekl tiše a přivíral oči
"Bille ne!!!!" křičela jsem jak kdyby měl být konec světa a začala jsem ho lehce propleskávat, aby ty oči nezavřel. Bála jsem se, že když je zavře, už je neotevře. Bála jsem se toho, že mě opustí a já na tomhle světě zůstanu úplně sama bez osoby, která mě milovala snad více jak svůj vlastní život a já jej.
"miluji tě a řekni Tomovi, že to byl nejlepší brácha jakého jsem kdy znal…..budete mi chybět" řekl a zavřel oči. V ten moment se mi zastavilo srdce. Celý svět se kolem zastavil a tenhle okamžik jakoby neměl konce. Tohle jsem nechtěla, tohle se stát nemělo!
--------
"Bibi……….." zaslechla jsem najednou stejný hlas jako včera. Opět vycházel od schodů. Položila jsem kelímek na stolek a jako smyslu zbavená jsem ten hlas opět následovala. Přišla jsem do podkrovního pokoje. Rozsvítila jsem světlo a rozhlédla se kolem. Nikdo tam nebyl. Proto jsem se otočila, že půjdu zpátky, ale strašně jsem se lekla. Stála tam stejná osoba jako odpoledne z té televize. Popadla mě panická hrůza. Chtěla jsem křičet o pomoc, ale jako kdybych v tom momentě neměla žádné hlasivky. Prostě to nešlo. Pomalu jsem ustupovala dozadu. Stále jsem se pokoušela křičet. Konečně se mi to povedlo. Zakřičela jsem z plných plic. Jenže ta osoba mě pořád nutila jít dál a dál. Brzy jsem narazila na zeď. Okno bylo otevřené a mě nenapadlo nic jiného než vylézt oknem. Neuvědomila jsem si, kde se to okno nachází, jak je to vysoko, chtěla jsem se zachránit. Bála jsem se. Brečela jsem, že bych svými slzami mohla vytopit i celou čtvrť. Lezla jsem z okna ven na kousek střechy, když mě někdo chytnul za ruku a táhl dovnitř.
--------
"nezajdeme ke mně kotě?" řekl mi ten borec. Ani neznám jeho jméno a souhlasila jsem. Vyšli jsme ven, nastoupili do jeho auta a ani nevyjeli. Přímo v autě mi začal jezdit rukou po koleni a jel stále víš. Už jsem pomalu ani okolní svět nevnímala. Ani jsem nepostřehla to, že si přelezl dozadu a táhl si mě k sobě. Položil mě na sedadla a začal pomalu svlékat. Nebyla jsem schopna nic dělat. Chtělo se mi spát. Na to, abych protestovala jsem byla moc opilá. Tome kde jsi!
Sundal mi tričko a ke kolenům stáhl i kalhoty. Rukama mi projížděl po celém těle, nezapomněl na žádné zákoutí. Sundal mi podprsenku a stáhl i kalhotky. Začal mě líbat na břichu a šel stále níže. U toho si stahoval kalhoty. Jen mi roztáhl nohy, nalepil se na mě. Cítila jsem ho na sobě a začínalo mi to být nepříjemné, chtěla jsem pryč, nechtěla jsem ho cítit i v sobě. Najednou se mi stal odporný. Nakonec do mě pronikl. Bolestí jsem pípla a prohnula se pod ním. Jeho tempo bylo ze začátku rychlé. Byl ke mně tak hrubý, nebral na mě ohledy, záleželo mu jen na tom, aby se udělal a já jsem mu sloužila jako živá šukací pana.
* * * * * * * * * * * * * * * *
Odtáhla jsem se od něj rychle a začala brečet ještě více. To, co jsem viděla během toho polibku mě zevnitř užíralo. Byly to ty nejhorší okamžiky v mém životě. Bála jsem se Billa ještě jakkoliv dotknout.
Pokračování příště….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Where are you from?

Czech republik 69.1% (143)
Germany 3.9% (8)
Austria 5.3% (11)
Slovakia 16.9% (35)
UK 0.5% (1)
USA 1% (2)
Canada 0.5% (1)
Spain 0% (0)
Portugal 0.5% (1)
France 0.5% (1)
Switzerland 1% (2)
Other 1% (2)

Komentáře

1 Nikol Nikol | 16. května 2008 v 20:24 | Reagovat

dááááál

2 Suziie Suziie | 16. května 2008 v 23:46 | Reagovat

dál..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama