Bibi prober se! To není realita! 28. díl

11. května 2008 v 19:28 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
  • Bibi
"rozejdeš se s ní?" zeptala jsem se Toma, protože jsem chtěla vědět jak na tom jsem. To, že ji vyhodí z domu nic neznamená. Tom se na mě jen překvapeně podíval, protože tohle rozhodne nečekal. Mlčel a nic neříkal. Pomalu jsem se tiše začala smiřovat s tím, že se s ní nerozejde a já budu jen nějaká hračka na noc.
"víš, to není tak jednoduché….." řekl

"co je na tom těžkého? Vždyť říct ji, že se s ní rozcházíš, protože chceš být semnou není tak těžké! Asi jsem se v tobě pletla Tome. Moc mě to mrzí" vstala jsem a šla do koupelny. Tom ještě něco namítal, ale než stačil doříct slovo, zabouchla jsem za sebou dveře. Posadila jsem se na vanu a pustila vodu, aby neslyšel mé vzlyky. Najednou se mi valily slzy z očí jako o závod a nešlo to zastavit. Vždy jsem si je otřela, ale než jsem vůbec položila ruku na kraj vany, mohla jsem si je otíral znovu. Proč mě to tak bolí, že mi tohle řekl? Vždyť přece nepadlo slovo "nechci" nebo "my dva jsme jen kamarádi". Řekl jen, že je to těžké! Ale já to nechápu! Když je to těžké, proč mě tedy odvedl sem. Mohli jsme zůstat tam a Stely si nevšímat. Ale takhle….vždyť ji sám dává najevo, že ji nechce. Proč je to najednou tak těžké? Co je na tom vůbec těžkého?
"dost skuhrání Bibi!" řekla jsem si pro sebe potichu, otřela si z tváře poslední slzy, zastavila vodu, zvedla se a šla k zrcadlu. Lítostivě jsem se do něj chvíli dívala. Litovala jsem té osoby v něm. Už jsem nechtěla být ní. Chtěla jsem se vším skončit. S tím trápením. S Billem! To hlavně! Chci žít bez něj, když mi nedokáže pomoci a spíše mi ubližuje. Vždy mi svým způsobem ubližoval. Nevypadalo to tak, on si to neuvědomoval, ale vždy to tu bylo. Chci zkusit život bez něj. Možná bude lepší, šťastnější, nezstarostnější. Copak já vím. Měla bych to zkusit a ne se pořád schovávat v koutě. Opláchla jsem si obličej studenou vodou a poté provedla ranní hygienu. Oblékla jsem si to, co jsem měla včera. Oblečení, které jsme koupili je v pokoji a hotová z koupelny nevyjdu. Když jsem přišla do pokoje, Tom měl sbaleny naše věci a tašky s nákupy nachystané u dveří. Jen ke mně zvedl pohled a dál zkroušeně seděl na posteli.
"můžeme vyrazit?" zeptal se mě a zvedl se. Jen jsem mu to odkývala a šla za ním. Vzali jsme tašky a odešli k výtahu. Opět nastalo ticho, jako včera, když jsme sem přicházeli. Zdálo se mi, že je teď něco špatně. Ale co?
  • Tom
Ve výtahu vedle sebe stojíme jak dva cizí lidé a sotva se na sebe podíváme. Měl jsem Bibi říct to, co chtěla. Že se s Stelou rozejdu. Nevím proč jsem to neřekl. Vždyť je to lehké jak facka. Celou dobu se mi to hodilo hlavou, ale neodvážil jsem se to říct. Nechápu to. Jak přijedeme domů, tak se s ní rozejdu. Vykopnu ji z domu!
Když jsme přijeli domů, hned ve dveřích jsem narazil na Stelu. Na Bibi hodila doslova vražedný pohled, že kdyby zabíjel, tak je Bibi snad trilionkrát mrtvá, roztrhaná a už mě nenapadá nic, co by s ní Stela udělala. Když viděla Stelyn výraz, rychle zmizela nahoru.
"užil sis Tome?" zakřičela na mě. Jen jsem na ni vykulil oči, protože jsem nechápal
"o čem to mluvíš?"
"jen se nedělej. Jen přiznej, že jsi ji ošukal při první příležitosti!" křičela na mě dál, že to musela i Bibi nahoře slyšet
"mohla by ses trochu ztišit? Nejsi tady sama, jestli jsi nezjistila"
"budu křičet! Budu křičet jak budu chtít, kdy budu chtít a kde budu chtít! Jsem ve svobodné zemi a jsem svobodný člověk! Navíc, mám k tomu důvod!"
"Stelo měla by jsi zajít za svojí matkou!" odsekl jsem ji, trochu ji odstrčil, protože mi stála v cestě a šel do obýváku. Tam seděl Gustav. Když uviděl můj rozzuřený výraz a Stelyn křik, vzal nohy na ramena a vyklidil pole.
"Tome! Slyšíš mě! Já s tebou mluvím!" křičela za mnou
"Stelo uklidni se! Potřebuji ti říct něco důležitého!" snažil jsem se ji nějak zklidnit, protože v tomhle stavu - riskoval bych svůj život.
"co mi chceš říct? Že je v posteli lepší než já? Že ti ho umí dokonale vykouřit?" křičela na mě dál a vůbec neposlouchala. Jen jsem protočil oči a čekal, dokud neztichne sama. Když viděla, že ji jen znuděně sleduji a nic neříkám, sedla si a zavřela pusu.
"to to trvalo. Stelo, já……..nevím jak začít……prostě takhle to dál nejde. Rozcházím se s tebou. Bylo by dobré, kdybys sis hned sbalila své věci a odjela pryč a už mě nikdy nevyhledávala" sebral jsem odvahu, kterou jsem před Bibi neměl a řekl ji vše na rovinu. Stela na ně civěla jen s otevřenou pusou a ani se nepohnula. Čekal jsem jinou reakci. Ale nechci nic zakřiknout.
Pokračování příště….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Where are you from?

Czech republik 69.1% (143)
Germany 3.9% (8)
Austria 5.3% (11)
Slovakia 16.9% (35)
UK 0.5% (1)
USA 1% (2)
Canada 0.5% (1)
Spain 0% (0)
Portugal 0.5% (1)
France 0.5% (1)
Switzerland 1% (2)
Other 1% (2)

Komentáře

1 Lenka Lenka | E-mail | 11. května 2008 v 19:56 | Reagovat

Jee pěkný! Jo jen ať jí pošle do háje! Slepici! :D

2 Nikol Nikol | 11. května 2008 v 20:37 | Reagovat

Tak a má to ! =D

3 .B.A. .B.A. | Web | 11. května 2008 v 21:19 | Reagovat

joooooooooooo a Moni já tě zabiju.. na tento blog sem byla dneska asi 10 krát jestli není tady novej díl.. oh grrrrr

4 Mon!shka Mon!shka | Web | 11. května 2008 v 21:47 | Reagovat

super, daaaal

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama