Bibi prober se! To není realita! 7. díl

26. dubna 2008 v 16:41 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
  • Tom
Zůstal jsem s Bibi ještě další dvě hodiny v pokoji. Když usnula, položil jsem ji na postel, zvednul jsem se a odešel na chodbu si zavolat. Ještě jsem se neozval Stele. Na včerejší noc jsme byli domluveni, že půjdeme do kina, bohužel jsem nemohl. Ani jsem ji pak nedal vědět. Bude na mě jistě naštvaná za to, že musela čekat venku a já nikde.

"ahoj zlato, to jsem já Tom. Chtěl bych se omluvit za včerejšek……….no opravdu jsem nemohl. Nešlo to………..Jo, je to kvůli Bibi………včera mi málem vyskočila z okna a poprosila mě, jestli bych s ní nezůstal, že se bojí………jo je v pořádku, Teď spí. Dobře, pa"
Když jsem se vrátil do pokoje, stále ještě spala. Proto jsem využil situace a šel do kuchyně. Měl jsem hlad. Dole ještě seděli její rodiče. Využiji téhle situace a pokusím se Bibi dostat na nějakou dobu z domu.
"pane Sackl, mohl bych s vámi mluvit?"
"jistě Tome, posaď se" tak jsem se posadil naproti němu. Bibinina máma se posadila taky. Oba mě sledovali a čekali co potřebuji.
"no víte, jde o Bibi…"
"Děje se s ní snad něco?" skočila mi do toho Birgit - její máma
"no, co se s ní děje myslím víme všichni ne? No, ale o to nejde. Včera na tom byla opravdu špatně, napadlo mě, že by ji prospělo, kdyby na nějaký čas byla pryč z domu. Ty vzpomínky, které tu má s Billem - nepůsobí to na ni pozitivně"
"to jako chceš říct, ať ji zavřeme do blázince?" zvýšil na mě hlas její otec
"proboha! To jsem neřekl! Ani to nechci, na to ji mám rád abych dovolil aby ji někdo zavřel do blázince. Jen chci říct, že kdybych ji vzal třeba někam na venkov, daleko od tuť, pročistila by si hlavu a možná by se to zlepšila. Mám za Hamburgem takovou chatu dá se říct. Dřív byla má a Billova, teď už jen má. Bill ta s Bibi nikdy nebyl a tak tam pro ni bude čistý vzduch."
"já ti nevím Tome…" řekla váhavě její máma. Bylo vidět, jak se jim ten nápad moc nezamlouvá.
"do ničeho vás nenutím, ale popravdě - vy jste nezažili to co já včera. Bibi potřebuje na čas pryč. Tady s bráchou bydlela a ty vzpomínky nevymažete. Podle mě, musí pryč. Vše samozřejmě záleží na vás"
"popřemýšlíme o tom a zítra ti dáme vědět ano? Ale děkujeme, je to dobrý nápad. Může ji pomoci, ale pochop nás - máme o ni strach" řekl klidně její otec
"samozřejmě" kývl jsem, zvedl se a z košíku na lince si vzal jablko a odešel zase za Bibi. Pořád spala. Posadil jsem se do křesla v rohu. Rozhlížel jsem se kolem až jsem zahlédl nějaké fotoalbum. Natáhl jsem se pro něj a začal se v něm listovat. Byly tam fotky Bibi, když byla malá. Postupně jak vyrůstala, dospívala a na konci o fotky s Billem.
  • Birgit - máma Bibi
"Franzi myslíš, že je to dobrý nápad?" zeptala jsem se manžela, když Tom odešel nahoru. Vrtalo mi to hlavou.
"Nevím, není to tak špatný nápad a možná má Tom v tomhle pravdu. Vždyť jemu můžeme věřit. Nezapomeň jak se o ni stará. Nebýt jeho tak by jsme ji museli zavřít do blázince."
"ale i tak. Až někde za Hamburgem. Je to moc daleko. Co když se ji něco stane?"
"a co když se nám zblázní úplně? Hm? Co potom? Dovolíme Tomovi ji odvést. Však s ním se ji nic stát nemůže. Aspoň to zkusíme"
  • Bibi
Když jsem se probudila, Tom seděl v křesle a prohlížel si mé fotoalbum. Jen jsem se na něj usmívala a mlčela. Po chvilce si mě všimnul, zavřel album a položil ho zpátky na stolek.
"promiň, byl jsem zvědavý" omluvil se
"v pořádku"
"nahá jsi hezká" řekl a já zbledla a teď jsem absolutně netušila. Co tím myslí?
"ježiš neboj! Byli ti dva 2 roky" začal se smát. Musel na mě být opravdu dokonalý pohled. Takhle vystrašenou mě možná viděl poprvé.
"jsi to měl říct hned. Jsem si myslela už něco jiného" jen se trochu začervenal a raději sklopil hlavu
"Tome! ty se červenáš! Hey! Ty……..ty………ty jsi mě……..to?"
"párkrát ano, ale hned jsem tě přikryl neboj. To bylo ráno, když jsem přišel a ty jsi spala. Omlouvám se"
"divím se, že jsi mě ještě nevošukal" řekla jsem mu a ani nevím kde jsem na to přišla. Nikdy jsem na tohle nepomyslela, nikdy mě nenapadlo, že bych si s ním mohla začít. Podle Tomova výrazu jsem usuzovala, že on o tom taky moc nepřemýšlel a tak ho tohle zarazilo.
"ježiš Bibi. Však víš jaký mezi námi je vztah. Jsi moje kamarádka a nic víc"
"Tome, máš to schváleno" vlítl táta do pokoje, něco mu řekl a pak zase odešel. Jen jsem se na Toma zvláštně a nechápavě podívala. On se jen usmíval do ucha k uchu a mlčel. Co má za lubem, že si to od našich musel nechat schválit?
"Tome?" zeptala jsem se a nadzvedla jedno obočí
"oblíkej se, sbal si věci a vyrážíme na výlet" řekl a s nadšením vstal a chtěl odejít
"zastav se! Nejdřív mi řekni proč a co se děje!" dala jsem si ruce v bok a hnusně se na něj dívala
"tohle na mě nezkoušej. Vím, že to teď hraješ, nevyptávej se a udělej co jsem řekl. Budeš z toho nadšená" a odešel. To se mi snad jen zdá. Tak on mi nařídí ať se sbalím a ani mi neřekne proč? Kam vůbec jedeme? Pokud mě veze do blázince a je šťastný z toho, že se mě zbaví, tak mu vyskočím z jedoucího auta a hned skočím pod jiné auto. Do blázince mě nikdo nikdy v životě nedostane. Já blázen totiž nejsem! Jsem naprosto v pořádku!
Nakonec jsem vylezla z postele, oblékla se, vyčesala, nalíčila a sbalila si do batohu to nejdůležitější a několik hader. Jen doufám, že brzy budeme doma.
S batohem na ramenu jsem se vydala dolů. Tom s našima stál v hale a čekali na mě. Nejistě jsem se postavila vedle sedačky a batoh hodila na ni. Dívala jsem se z jednoho na druhého, ale ani na jednom nebylo znát co mají za lubem.
"tak řeknete mi konečně kam, že to jedu?" zeptala jsem se znovu
"pa zlatíčko. Přijedeme se za tebou podívat" řekla máma, přišla ke mně a políbila mě na tvář a objala. Co to má znamenat? Jak mě přijedou navštívit? To stejné udělal i táta a Tom stále nehybně stál na místě a usmíval se jak tupec.
"tak pojď" konečně se hnul, chytl mě za ruku a táhl pryč. Nasedli jsme do jeho Cadillacu a jeli pryč.
Pokračování příště….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama