Bibi prober se! To není realita! 3. díl

26. dubna 2008 v 16:38 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
Prosím holky, které to čtete, komentíky. Potřebuji vědět, jak na tom tak jsem ;-) Dankeschön!
____________________________________________________
  • Bibi
Následovala jsem ten hlas, který bez přestání volal mé jméno do ticha, které všude panovalo. Šla jsem stále za ním až jsem přišla zpátky do podkrovního pokoje. Už jsem tušila kdo to byl a kdo tu na mě bude čekat. Pomalu a trochu se strachem jsem přišla k oknu, kde stála mužská postava. Poznala jsem v ní Billa. Vlasy měl vyžehlené a na sobě černé kožené kalhoty a černou koženou bundu. Postavila jsem se vedle něj a sledovala jsem ho. Každičký kousek jeho těla jsem si pečlivě prohlédla. Každý detail. Nemohla jsem se pohledu na něj nabažit.

"jsem rád, že jsi přišla" prorazil ticho, které bylo až strašné. Jen jsem se na něj usmála. V očích jsem měla plamínek naděje, že teď už s Billem budu pořád a už mě nad ránem nebude opouštět.
"stýskalo se mi" řekla jsem tiše - skoro až zašeptala - a lehce ho pohladila po rameni. Otočil se ke mně čelem. Usmíval se a na mě vykukovali jeho bílé zuby. Jeho čokoládové oči mě stále pozorovali a ani na moment neuhnuli.
"copak tě trápí?" zeptal se celkem ustaraně, když jsem sklopila hlavu k zemi. Lehce mě chytl za bradu a zvedl mi ji zpátky nahoru. Po tváři mi stékala slza.
"Bibi….řekni….co se děje?" naléhal
"no…….jde o Toma"
"co je s ním? Stalo se mu snad něco nebo co?"
"to ne, je v naprostém pořádku, ale….."
"co ale? Bibi tak už konečně mluv!"
"Včera mi řekl strašnou věc. Dost mě to ranilo, ale když tu přede mnou stojíš tak vím, že lhal" lehce jsem se usmála
"co ti řekl?"
"že jsi mrtvý" jen co jsem to dořekla, pořádně mě objal a do ucha mi šeptal, že to není pravda, a že už mě nikdy neopustí. Vždy tu bude jen pro mě.
Protože bylo brzo ráno a já byla unavená, Bill stáhl bílé prostěradlo z postele a opatrně mě na ni položil. Lehl si vedle mě. Rukou mi jezdil po celém těle a přitom se stále sladce usmíval. Znovu jsem se cítila v bezpečí, neohrožená. Zapomněla jsem na všechny, co dole spí. Měla jsem oči, myšlenky a doteky jen pro tuhle jednu osobu.
"chci tě" špitla jsem Billovi do ucha. Šibalsky se usmál, jak on to umí, lehl si na mě a začal mě něžně líbat. Pomalu mi stahoval i noční košilku. Já se snažila rozepnout jeho kalhoty. Bill si nakonec sundal tričko, kalhoty i boxerky. Zpátky si na mě lehl. Omotala jsem nohy kolem jeho pasu a on do mě lehce pronikl. Prve jsem se lehce prohnula a zasténala bolestí, ale brzo jsem se pod ním začala prohýbat vzrušením a z mých úst vycházeli jen slastné stény.
  • Tom
Jako každé ráno chodím k Bibi domů. Její rodiče ráno odjíždí do práce a já ji do odpoledne rád hlídám. I když, někdy je to složité. Nasnídal jsem se, vzal si klíčky od auta a vyrazil jsem k jejich vile. Když jsem přijel, šel jsem hned k Bibi do pokoje ji zkontrolovat. Předpokládal jsem, že tam bude. Poslední dobou ji nacházím po ránu ve své posteli, ale někdy se stalo, že nocovala někde jinde. Dlouho jsem ani nepřemýšlel nad tím, kde by mohla být. Šel jsem rovnou do podkrovního pokoje. Potichu jsem otevřel dveře a vešel. Rozhlédl jsem se kolem a našel ji ležet nahou na posteli. Jen jsem zoufale zakroutil hlavou, přišel k ní a přikryl ji bílým prostěradlem. Posadil jsem se vedle ni a sledoval ji. Když spala, vypadala jak andílek, nevinná a křehká. Hladil jsem ji lehce po tváři aby se probudila. Trvalo ji to déle, ale probrala se. Promnula si oči a hned se na mě začala usmívat jako sluníčko.
"dobré ráno princezno" řekl jsem ji hned a lehce se zasmál
"Tome?" řekla trochu vyděšeně a hned se podívala na zbytek svého těla. Když na sobě viděla prostěradlo, oddechla si a znovu se usmívala.
"co Tome? Spíš ty mi vysvětli co jsi tu dělala. Nemáš náhodou spát o něco níže ve svém pokoji a hlavně ve své posteli?"
"Tommy nezlob se. Ale nešlo to. Já tam spala, pak jsem se probudila a šla jsem sem. Tady na mě čekal Bill. Zase jsme spolu strávili krásnou noc, byl tak něžný Tome!" začala se rozplývat. Zoufale jsem sklopil zrak a nechal ji mluvit. Nakonec jsem ji raději zarazil, protože by začala popisovat vše do detailů. Někdy si přeji vrátit čas před tu nehodu a jindy zase ať už je tahle noční můra za námi. Kdyby chudák holka jen tušila, že tu Bill nebyl, nespala s ním. Ale nemám už srdce ji tohle říkat. Ona se uspokojuje sama a v jejím stavu si myslí, že je to Bill. Vše se odehrává nejvíce v jejich snech. Někdy i přes den, ale to musí mít opravdu špatný den.
"ty mi nic neřekneš?" zeptala se mě zaraženě. Jen jsem na ni vykulil oči
"ne. Nic. Můžu si lehnout k tobě?" zeptal jsem se a nahodil nevinný úsměv. Chvilku váhala a pak souhlasila. Lehl jsem si vedle ní. Bibi si položila hlavu ke mně na hrudník a já ji hladil po ruce. Leželi jsme tak aspoň dvě hodiny a povídali si.
"moment. Jen to zvednu" řekl jsem a vzal mobil, který začal zvonit.
"prosím……..Stelo…….no, ahoj………no trošku. Ležím s Bibi v posteli a povídáme si………přesně tak…jen povídáme, nemusíš se bát………přijít? Teď?.........dobře tak přijď……..tobě taky, pa" když jsem to zavěsil, všimnul jsem si Bibinyho vražedného výrazu. Ona moc Stelu nemusí. Vždy mi dá se říct ohodnotí holku. Už je taková. Bohužel, Stela ji do noty nepadla.
"hm…" odsekla a víc nic neřekla. Zvedla se a u těla si držela prostěradlo. Vzala si do ruky noční košilku, která ležela před postelí a naštvaně se odebrala do svého pokoje. Zůstal jsem tam sám a nechápavě koukal na dveře, kterými odešla.
Co jsem zase provedl. To už mě ani nemůže navštívit? Měla by to pochopit. Já tu s ní jsem pomalu celý den a to dobrovolně, protože jsem na Billově pohřbu slíbil, že se o ni postarám a nehodlám to měnit. Ale to její chování je poslední dobou divné. Je protivná a odtažitá.
Pokračování příště….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama