Bibi prober se! To není realita! 16. díl

29. dubna 2008 v 17:26 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
  • Gustav
Udělal jsem tedy ten bylinkový čaj, který mi Tom našel. Vzal jsem ho a šel s ním pomalu do pokoje za Bibi. Zaklepal jsem a ozvalo se mi jen odmítnutí se slovy "Vypadni Tome!". Proto jsem otevřel, protože mě přece nevyhazuje ne?
"řekla jsem abys vyp………." Otočila se prudce ke mně a pak se zasekla. Úplně strnula, když mě uviděla. Je vidět, že čekala někoho jiného a ne zrovna mě.
"ahoj Bibi"
"čau. Co tu děláš?" řekla zvláštním tónem a koukala za mě, jestli se tam náhodou někde neskrývá Tom.

"přijel jsem na návštěvu. Tome nehledej, není tady"
"není?" narovnala se, ruce si dala v bok, nadzvedla jedno obočí a koukala na mě s otázkou v očích
"no není."
"a kde je prosím tebe?"
"pryč."
"jak pryč?" koukala na mě čím víc vykuleněji
"poslal jsem ho pryč. Nařídil mu, aby se do zítřka nevracel" když jsem to dořekl, Bibi ode mě odstoupila o 5 kroků dozadu.
"a proč? Máš semnou snad něco v plánu?" měřila si mě od hlavy až k patě a mě to přišlo strašně komické. Chudák holka si teď určitě myslí, že ji tu chci nějak sexuálně obtěžovat.
"neboj. Nechci ti ublížit. Snad mě znáš ne? A myslím, že celkem dlouho a víš co ode mě čekat a co ne. Tom si potřeboval prostě jen oddechnout. Vypadal strašně. Slíbil jsem mu, že se o tebe postarám aby se ti nic nestalo"
"hele Gustave, jestli……" zvedla ruku, nachystala prst na to, že udělá ty-ty
"nic se ti nestane. Nejsem blbej!" skočil jsem ji do řeči a přímo zodpověděl to co po mě chtěla
"no dobře. Dej to sem" ukázala na šálek čaje, který jsem stále držel v rukou. S úsměvem jsem ji ho podal. Sledoval jsem ji s úsměvem na rtech, jak se chystá napít. Najednou se zarazila a podezřele se na mě dívala.
"nezamíchal jsi mi do toho něco, že ne?" řekla a nespouštěla mě z očí
"holka nebuď paranoidní. Nic v tom není!"
"dobrá" a konečně se napila. Nalila to do sebe na ex. Jen jsem na ni zůstal s otevřenou pusou koukat.
"co je?"
"nic, jen…….to byl bylinkový čaj…….ten se vychutnává každým douškem. Ne jak ty, na ex" řekl jsem ji nevěřícně a posadil se na kraj postele.
  • Tom
Sakra je dobře, že jsem se sbalil a normálně odjel? Vím, Gustav je zodpovědnější než já. Nikoho tak zodpovědného snad ani neznám, takže Bibi s ním nebezpečí rozhodně nehrozí, ale i tak. Cítím se divně. Jejím rodičům jsem slíbil, že na ni dohlédnu po celou dobu. A co se nestalo? Opila se, nějakej idiot ji nějak zfetl a ještě ji znásilnil. To podle mě není neustálá péče. K tomu teď mám na 24 hodin zmizet abych se uvolnil. No, jemu se to řekne, ale co já mám dělat? Kam mám sakra jet? Na zábavu jak mi řekl nemám náladu. Nocovat v autě nebudu. Pohodlné to je, ale nechci. Navíc, mám před sebou ještě celý den. Tak co mám dělat? Možná bych Gustava měl jen poslechnout a jít si užít. Přece jen, já bez sexu dlouho nevydržím. Po tom včerejšku, vlastně dnešním ránu. No nevím, nevím. Bibi mě dost nažhavila a teď bych měl držet celibát? No to ne! Tome zmuž se!
Vyrazil jsem přímo do jednoho nočního klubu ve městě, kam jsem chodil dost často, když jsme byli "zavřeni" ve studiu a nahrávali nové album. Nevím, jestli by se tomu mělo přestat říkat "noční", když je tam mnoho chlapů nasáčkovaných už od rána klidně i celý den. Tak potom co je noc, že?
Trochu nesměle jsem vešel dovnitř, šel po schodech nahoru. Když jsem přišel do samého středu dění, posadil jsem se k baru a čekal, než si mě barman všimne.
"Tom Kaulitz?" otočil se na mě a zvláštně se na mě díval
"jo…..no…ehm…….ty seš?"
"já jsem Michael. Byl jsi stálý zákazník u mé sestry. U Audrey, pamatuješ?" vyvalil na mě a přitom si dál čistil sklenky. V hlavě se mi to začalo zapalovat a snažil se vzpomenout. Je ale těžké se lovit ve věcech, který zemřeli společně s bráchou.
"Audrey? Vysoká, štíhlá, hezká, modrooká blondýnka?"
"jo přesně ta!"
"jo! No jasně….už jsi vzpomínám." Usmál sem se a hrál si na baru s klíčky od auta
"málem bych zapomněl. Dáš si něco?" zeptal se mě. By byl schopný mě snad nechat ještě na suchu
"jo, vodku"
Při čekání než mi nalije jsem si pořád hrál s klíčky. Do té doby, dokud jsem na svých očích neucítil něčí ruce. Lekl jsem se, pustil klíčky z rukou na bar a chytl ty neznámé ruce. Jel jsem pomalu od konečků prstů výš a výš. Ty ruce jsem poznával. Takhle sametově hebké ruce měla jen jedna dívka, kterou jsem kdy potkal - Audrey!
"Audrey?"
"jasně!" dala ruce dolů a bleskurychle se posadila na barovku vedle mě. Mohl jsem na ni jen oči nechat. Za ten rok a půl se tak změnila. Musím říct, že k lepšímu. Kdybych ji potkal na ulici, nepoznal bych ji.
  • Bibi
Celý den mě Gustav střežil jako oko v hlavě. Konečně je večer a on padl únavou na sedačce dole v obýváku. Jsem ráda, mám aspoň chvíli klidu a nikdo mi nestojí za zadkem a nekontroluje mě. Rozhodla jsem se zajít na chat a pozdravit moji "novou" a zároveň jedinou kámošku, kterou asi v tuhle chvíli mám.
Psala jsem si s ní dvě hodiny, dokud neodešla. Sama jsem tam být nechtěla a tak jsem šla taky. Gustav dole spal jako nemluvně a já si s únavou po dnešním dni lehla na postel. Dlouho mi to nevydrželo. Začala mě zřívat představa, že tu vlastně budu zavřená pořád a ven se nedostanu. Teď bych toho mohla využít. Tom není doma, Gustav, který mě měl hlídat, spí. Jsem tu sama, bez dozoru. Když půjdu na zahradu tak to snad nikomu vadit nebude. Proto jsem na sebe hodila mikinu a šla ven na zahradu. Byla už docela tma, jen svítil měsíc. Při jeho světle jsem přišla až k houpačce. Posadila jsem se a začala se pomalinku pohupovat. Hlavu jsem si opřela o ruku, kterou jsem pevně držela řetěz, na kterém byla houpačka. Dívala jsem se na měsíc a vzpomínala na dětství. Začala jsem se houpat více a více. Nevnímala jsem to, byla jsem unešená z měsíce, který zářil na obloze.
"Za to zaplatíš Bibi!" vyjekl na mě Billův hlas z křoví, které bylo kousek ode mě. Strašně jsem se lekla a při té rychlosti co jsem se houpala, jsem z té houpačky jednoduše vyletěla ven. Spadla jsem na zem.
  • Tom
Už jsem to nevydržel! Nemohl jsem tam být! Do rána bych nepřežil. Udělal jsem to, co Gustav řekl. Opil sem se a užil si s děvkou. Ale co….nemůže mi nic vyčítat. Sám to chtěl!
Když jsem přijel domů, sotva jsem se vypotácel z auta. Šel jsem ke dveřím a chtěl si odemknout, jenže jsem nemohl najít klíče. Zvonit jsem nechtěl. Bylo pozdě a nechtěl jsem vzbudit třeba Bibi. Proto jsem šel k brance, která vedle na zahradu a chtěl jít zadem. Na zahradě jsem se zarazil a zadíval se k houpačce. Lépe řečeno před ní! Světlo měsíce svítilo na celou zahradu a tak jsem docela dobře viděl to, co jsem viděl. V ten moment by se mi jako zatavilo srdce.
Pokračování příště….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Where are you from?

Czech republik 69.1% (143)
Germany 3.9% (8)
Austria 5.3% (11)
Slovakia 16.9% (35)
UK 0.5% (1)
USA 1% (2)
Canada 0.5% (1)
Spain 0% (0)
Portugal 0.5% (1)
France 0.5% (1)
Switzerland 1% (2)
Other 1% (2)

Komentáře

1 Wyhulátko Wyhulátko | Web | 29. dubna 2008 v 17:27 | Reagovat

jjjj děkujuuu=*=*

2 .B.A. .B.A. | Web | 29. dubna 2008 v 17:50 | Reagovat

kruci tohle nedělej Moni... další... :)

3 Lenka Lenka | E-mail | 29. dubna 2008 v 18:05 | Reagovat

jee úžasný! :)

4 Mon!shka Mon!shka | Web | 29. dubna 2008 v 18:47 | Reagovat

skvělý,

5 zuzana zuzana | 29. dubna 2008 v 19:21 | Reagovat

ou-ou :-((( srdce sa mu zastavilo :-D Dobréé, ďalej :-)

6 Nikol Nikol | 29. dubna 2008 v 20:14 | Reagovat

dááál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama