Bibi prober se! To není realita! 14. díl

27. dubna 2008 v 11:01 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
Holky omlouvám se za ten zmatek ohledně povídky. Včera nebyl nový díl, protože jsem se věnovala ještě tak tomu chodu blogu. Dnes ho máte tady. Zbytek je pod perexem.
_______________________________________________
  • Bibi
Stála jsem pod horkou vodou ve sprše už snad hodiny a pořád se drhla. Z očí mi tekly slzy proudem, chtěla jsem se té špíny zbavit, ale pořád jsem se cítila stejně. Pořád jsem cítila jeho dech na mém krku, jeho ruce, které se mě dotýkaly. Bylo mi v tuhle chvíli na umření. Připadala jsem si tak špatná, že pro mě za tohle už není na světě místo.
"Bibi? Už budeš?" zaklepal Tom na dveře, jen jsem se zoufale opřela o stěnu a sledovala dveře
"Bibi…."
"Jo, za chvilku budu…." Zavolala jsem zpět, aby si o mě nedělal zbytečné starosti.

Po 10 minutách jsem vyšla z koupelny jen v županu. Tom ustaraně seděl na zemi na chodbě před dveřmi koupelny. Když mě uviděl, rychle se zvedl a koukal na mě smutnýma očima. Lehce a stěží jsem se na něj pousmála, naklonila se k němu, políbila ho na tvář a odešla do svého pokoje. Nechtěla jsem se moc zdržovat v jeho blízkosti, cítila jsem se trapně. Přitom bych neměla, ale přece jen je to všechno až moc živé na to, abych s Tomem mluvila jako před tím. Musím mít čas, abych se z toho dostala. Při nejlepším sama.
V pokoji jsem si oblékla pyžamo, které jsem hodila odpoledne na postel a zalehla do postele. Otočila jsem se k oknu a zavřela oči. Okamžitě jsem je otevřela. Před očima se mi ukázal ten kluk a jeho výraz, když mě tam "znásilňoval". Pokaždé jsem ho uviděla, když jsem zavřela oči. Takhle to šlo 2 hodiny dál a já už nevěděla co dělat. Bylo už kolem 2 hodiny ráno. Byla jsem ospalá, ale zamhouřit oči jsem nemohla. Vstala jsem, tiše šla do Tomova pokoje. Opatrně jsem zase zavřela jeho dveře a opřela se o ně. Sledovala jsem Toma, jak spokojeně spí, jako kdyby ho nic netrápilo. Však ono asi netrápí. Po chvilce jsem si zalezla pod deku k němu čelem. Hned mě přijmul a přitáhl si mě k sobě. Myslela jsem, že spí, ale pletla jsem se.
"myslela jsem, že spíš" řekla jsem mu tiše
"nemůžu usnout"
"já taky ne. Když zavřu oči tak vidím…." Ani jsem to nedořekla
"pšt….nemluv o tom. Teď půjdeme spát ano?" položil mi prst na rty. Nic jsem neřekla, nevím co se to ve mně hnulo. Měla jsem najednou nutkání Toma políbit. Pořád jsem mu sledovala ve tmě rty, které byly trochu vidět. Posunula jsem se k němu blíže, zavřela oči a vpila se do jeho rtů. Měl je tak sladké, vřelé a já už nevím co. Připadala jsem si najednou v bezpečí. Tom chvíli ztuhle ležel. Potom ale přistoupil na moji sladkou žádost a naše jazyky se začaly proplétat. Opatrně si na mě lehl. Z mých rtů se posunoval níže až na krk. Rukama mi zkoumal tělo pod vrškem od pyžama.
"Tome dost!" odstrčila jsem ho od sebe. Najednou se vše vrátilo a místo Toma jsem před sebou viděla toho kluka. Tom jen kývl, slezl ze mě a trochu smutně seděl na posteli. Posadila jsem se a chytla ho za ruku.
"odpusť mi, ale nemůžu" řekla jsem tiše. Jen se pousmál a pohladil mě po tváři.
"v pořádku. Nechal jsem se unést"
"je to příliš brzo, vždyť večer…." Neměla jsem sílu to ani doříct.
"Bibi, pššššššššš, já to chápu. Teď půjdeme spát, ano?"
"dobře" znovu jsme si lehli. Přitulila jsem se k Tomovi. Cítila jsem se u něj v bezpečí víc než s Billem tajně večer. Věděla jsem, že na Toma se mohu spolehnout ve dne i v noci.
* * *
"ahoj lásko" přišla jsem ráno do kuchyně a hned Billa políbila. Seděl už u stolu a snídal.
"ahoj" odpověděl naštvaně a ani se na mě nepodíval. Takového ho neznám. Co mu zase přelítlo přes nos? Co jsem zase provedla špatně?
"děje se něco?" ani jsem si nevzala snídani a hned se posadila naproti němu.
"Bibi, děje se mnoho věcí, představ si!" odsekl a propaloval mě doslova pohledem
"proč jsi na mě takový?" zeptala jsem se ho zoufale, protože tenhle jeho přístup mě zraňoval.
"ještě se ptej! Když ti je Tom milejší než já, tak si táhni za ním!"
"o čem to mluvíš?" byla jsem už zoufalá. Měla jsem na krajíčku.
"nezapírej! Jsem tě viděl s Tomem v posteli, když jste si to chtěli rozdat! Hlavně mi už nelži!"
"Bille!"
"Žádný Bille! Bude lepší, když se sbalíš z mého pokoje a vypadneš. Nastěhuj se třeba vedle. Tam tě přijmou určitě s otevřenou náručí!"
* * *
Časně nad ránem jsem se probudila. Úplně zpocená a vystrašená jsem se posadila na postel a vyděšeně se dívala kolem sebe. Snažila jsem se uklidnit, ale nešlo to. Zdál se mi hnusný sen. Byl tak živý!
"Bibi, děje se něco?" ozval se rozespale Tom
"ne, nic. Jen se mi něco zdálo"
Pokračování příště…..
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mon!shka Mon!shka | Web | 27. dubna 2008 v 11:39 | Reagovat

skvělý, daaaaal

2 Nikol Nikol | 27. dubna 2008 v 16:27 | Reagovat

úúúža dál

3 Lenka Lenka | E-mail | 27. dubna 2008 v 16:29 | Reagovat

jj je to úžasný! píšeš jeden díl lepší než druhej! :)

4 .B.A. .B.A. | 27. dubna 2008 v 22:19 | Reagovat

je to suprový Moni.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama