Bibi prober se! To není realita! 12. díl

26. dubna 2008 v 16:47 | © MoNiSeK - Toms Prinzesschen |  Bibi prober se! To není realita!
  • Bibi
"Bi…" jen jsem se nadechla a chtěla říct jeho jméno, ale dřív mi položil prst na rty abych mlčela. Smutně jsem se na něj dívala. Znovu jsem si lehla a bez přestání ho sledovala.
"přijel jsem za tebou, ale budu muset zase jít." Řekl tiše jako kdyby nechtěl aby ho Tom slyšel
"zůstaň tu semnou. Tom mi nevěří, že s tebou bývám. Říká takové špatné věci, i v televizi to říkají, ale já jim nevěřím, ty tu totiž jsi!" řekla jsem mu, co jsem měla na srdci, ale nic neříkal. Mlčel.

"Bille! Mluv semnou! Já nechci být sama, zůstaň už na pořád semnou"
"nejde to" řekl sklesle a sklopil pohled. Hladil mě po ruce.
  • Tom
Chodil jsem po domě a váhal, jestli mám jít za Bibi. Už celý den tam je zavřená. Když jsem procházel po chodbě kolem jejího pokoje, zaslechl jsem, jak něco říká. Zastavil jsem se u dveří, nalepil na ně ucho a poslouchal.
"Bille prosím, tobě jedinému mohu věřit…………….Ale všechno jde! Jen musíš chtít!.............už mě určitě nemáš rád, nemiluješ mě, jsem ti lhostejná!........Ale jo! Je to pravda! Kdyby nebyla tak jsi semnou a pořád někam nechodíš, nenechal bys mě s Tomem!"
Chvíli jsem ji poslouchal až mi to nahánělo hrůzu. Určitě teď mluví s "Billem". Když otevřu dveře, najdu ji sedět na posteli a mluvit do prázdna. Trochu se ji pokusím pomoct. Když ty dveře neotevřu, nechám ji být, Bill ji zmizí a ona se bude trápit. Tak co mám sakryš dělat. Dost dlouho jsem váhal, ale nakonec jsem se rozhodnul. Opatrně jsem otevřel dveře a nakoukl dovnitř. Bibi ke mně hned vystrašeně otočila hlavu a pak se rychle zase podívala před sebe. Její obličej byl utrápený. Vešel jsem dovnitř, dveře nechal otevřené a posadil se na kraj postele. Bibi se posadila a sledovala mě.
"ehm….no…jak začít…."
"klidně můžeš od začátku"
"díky. Bibi, chtěl bych se ti omluvit za včerejšek. Měl jsem ti říct, proč tě sem vezu. Ale musíš uznat, že aspoň vypadneš na čas z domu. Do jiného prostředí!"
"hm…" vydala ze sebe s naprostým nezájem
"nechceš jít večer se někam bavit?"
"to jako fakt?" obličej se ji úplně rozzářil. Jen jsem ji kývl na souhlas a hned mi skočila radostí kolem krku
"díky Tome! Já nikde večer se nebyla bavit snad věky….snad už od…….." zasekla se a dál raději nepokračovala.
"já vím, už je čas zase začít. Tak se obleč, za půl hodiny dole a jedeme do Hamburgu, ju?"
"dobře" souhlasila, jen jsem ji dal pusu na tvář a zvedl se. Než jsem stačil odejít z pokoje, Bibi byla na nohou a z jejího malého batohu vyhazovala oblečení. Pousmál jsem se a odešel. Snad tohle byl dobrý tah. Nechtěl bych si tohle pak vyčítat. Budu si na ni muset v klubu dávat pozor. Určitě se kolem ní bude motat hodně kluků a ona ještě není připravena na nový vztah. Kéž by byla. Bych byl asi po dlouhé době šťastný.
  • Bibi
Ta moje malá zásoba oblečení je příšerná. Co si mám sakra vzít na sebe? Tome já tě snad uškrtím! Přece nemůžu jít v pyžamu, i když - tohle růžové pyžamu špatné rozhodně není.
Co třeba tohle - džíny a top. Jo, to beru. Vlastně nemám ani na výběr. Tepláky a mikinu si vzít nemůžu. Oblékla jsem se, upravila si make-up a vyrazila za Tomem dolů.
"to rychle…..10 minut je slušný čas" řekl Tom se smíchem a v rukách si hrál s klíčky od auta
"to víš, když tady skříň plnou oblečení nemám. Vzala jsem si jen to, co jsem mohla"
"tak pojď"
Nasedli jsme do auta a vyrazili jsme do Hamburgu. Cesta tam nám trvala chvíli. Místo do nějakého klubu jsme ale přijeli před nákupní centrum.
"tady je snad nějaký klub?" zeptala jsem se ho dost zaraženě a studovala z okna budovu obchoďáku.
"to si ne, ale mají tu oblečení. Nejdříve nakoupíme, ať máš co na sebe a potom se pojede do klubu. Bereš?"
"ty si zlato!" flákla jsem mu na tvář polibek, vystoupila z auta a rychle dovnitř. Tom mi nestíhal, byl velký kus za mnou. Já se hnala skrz pasáž jak nejvíc jsem mohla. Jen co jsem přiběhla k New Yorkeru, počkala jsem na Toma. V klidu si došel. Hned na začátku jsem si pobrala několik oblečení a s plnýma rukama se vydala ke kabinkám. Vždy když jsem si něco oblékla, vylezla jsem ven a jako modelka se Tomovi předvedla. Jen se usmíval, vždy mi k tomu řekl svůj názor. No řekl, když se mu to líbilo - šibalsky se usmál, když ne - zašklebil se. Po hodinovém nakupování jsme se do auta vraceli snad s deseti taškami plných oblečení. Hodili jsme to na zadní sedačku a pokračovali.
"kdybych tě nevytáhl ven, byla by jsi schopna projet všechny moje peníze" řekl ironicky
"promiň. Ale, tam byli takové super věci. Jsi to viděl sám ne? Přece musím vypadat hezky, když už tu budeme déle" udělala jsem na něj sladký úsměv, abych vypadala jako andílek. Pomalu jsem začala pociťovat výhody toho nebýt doma. Můžu jít s Tomem ven, večer! Doufám, že mě brzy začne pouštět i samotnou, třeba jen přes den. Nechci být pořád zalezlá. To můžu být doma v Mnichově.
Přijeli jsme před jeden klub. Z venku vypadalo, že tam nuda nebude. A taky ani není. Když jsme vešli dovnitř, zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Tom mě jen vzal za ruku a vedl mě po schodech dolů. Přišli jsme k jednomu boxu v rohu a tam se posadili. Začali jsme si objednávat pití, samozřejmě alkohol. Teda Tom objednával a platil, já konzumovala. Pořád mi to rozmlouval ať nepiji, ale nedala jsem si říct. Najednou mě popadl pocit úzkosti. Chtěla jsem se ho zbavit a nic jiného mě nenapadlo.
Pokračování příště…….
Monisek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama